V půli června jsem se vydal se skupinou wild life fotografů na sever Finska k jezeru Erilampi fotit medvědy hnědé, rosomáky, vlky, lišky. Během focení jsme byli přibližně 600 metrů od hranice s Ruskem. Naše cesta začala v Praze s přestupem v Helinkách. Pak asi 1,5 hodiny vrtulovým letadlem do malinkatého letiště v Kajaani. Odtud necelé dvě hodinky busíkem na severovýchod.
I letos v druhé půli června byly u našich jezírek medvědí námluvy v plném proudu. Je kvůli tomu sice mizivá šance fotografovat medvíďata, která samice ukryje někde na bezpečném místě. Výhodou období říje je ale to, že jsou medvědi velmi aktivní a neustále v pohybu. Během jednoho večera i noci je vidíte na stejném místě opakovaně. Počasí bylo proměnlivé, ale bez výraznějších dešťů. Dalo by se říct, že pro fotografování téměř ideální. Příjemných 10–16 °C
Jako první proběhlo nutné školení o tam, jak se chovat když náhle potkáte medvěda, rady k fotografování a rozdělení do dvojic, páč není úplně radno chodit sám. Poté se někteří z nás, včetně mně vydali na průzkum okolí a pofotit nějaké ty ptáčky a podobnou havěť.
Odpoledne bylo potřeba se vyspat na noc. I když o noc se moc nejedná, jelikož světlo je ve Finsku tuto dobu prostě furt 🙁 V 16 hodin se podávala večeře, formou rautového stolu. V 17 hodin jsme se sešli, vyfasovali svačiny na noc (sendvič, mysli tyčinku, jogurt, čaj, kávu) a následně jsme se vydali na první fotolovy medvědů. Šel jsem s Jindrou a hned cestou jsme narazili na docela statného medvěda. Focení probíhalo z takových boudiček s průhledem na pozorování a s rukávy na objektiv.
U některých úkrytů se medvědi dostávali až do těsné blízkosti.
Rosomák sibiřský se letos ve Finsku v červnu neukázal. Nikdo z nás ho neviděl. Mohl bych tady vypsat mnoho důvodů, proč tomu tak bylo, ale mnohem jednodušší je uvědomit si, že tou největší proměnnou v přírodě je štěstí. Štěstí ale měla Jarmila. Když nám do naší skupiny na WhatsAppu napsala: „… viděli jsme rysa, šel do lesa na JV“, asi jí nikdo nevěřil. Jenže ona ho opravdu měla. Pikantní na tom je, že ačkoliv měli všichni v naší skupině fullframové bezzrcadlovky, jen já zrcadlovku, s velkými teleobjektivy, Jarmila měla jen kompakt s vestavěným objektivem.
Ačkoliv jsou wild life fotografové zvláštní skupina lidí, celkově to byl fajn výlet a nelituju ani na vteřinu, že jsem jel.