Zdeněk Roman
Info o mně
Odkazy
Moje články
Dělám si to po svém
Po dlouhé době rozmýšlení jsem se přece jenom rozhodl uspořádat svojí autorskou výstavu fotografií. Bylo mi jasné, že taková výstava bude finančně poměrně náročná. Opravdu dlouho jsem zvažoval, jestli do tohoto projektu jít. Nechtěl jsem jít cestou několika obrázků v nějaké malé kavárničce, jakkoliv proti takovému řešení vůbec nic nemám. Po nějaké době hledání jsem objevil velmi zajímavé místo, i když možná trochu zastrčené, v útrobách multifunkčního prostoru Vnitroblock v Holešovicích. S Art managerkou Vnitroblocku Kristínou jsme se domluvili na termínu 14.10. až 30.10.2024 Bylo mi jasné že do takto velkého prostoru musím umístit fotografie velkého formátu. Aby výstava měla ucelený vzhled, což je vždy ku prospěchu věci, rozhodl jsem se pro jednotný formát 90 x 120 cm a stejný materiál, tenké hliníkové desky Dibond na které byly fotografie vytištěné. Vybral jsem 15 fotografií, které budou v uvedeném formátu a doplnil je čtyřmi „oboustrannými“ fotkami v pexiskle 84 x 59 cm a třemi zarámovanými fotkami 50 x 70cm a zadal je do výroby. Pak bylo potřeba vymyslet nějaký název. Napadlo mě nazvat výstavu „Dělám si to po svém.“ Tento název proto, že si fotím kdy chci, co chci a jak chci. Nejsem omezovaný žádnými požadavky klientů. Fotím si tak, aby se to líbilo především mně. Teď už zbývalo jen nějak zpropagovat výstavu na sociálních sítích, domluvit hudební doprovod se skupinou BHCP, zajistit dvě krásné hostesky a rozeslat pozvánky na vernisáž. Těch bylo bezmála 70. O to víc mě mrzelo že na vernisáž dorazilo jen 16 lidí, z toho dva náhodní kolemjdoucí. Popravdě jsem očekával větší účast členů PCW, ale i ostatních pozvaných. Tady chci poděkovat těm členům PCW, kteří si chvíli našli a dorazili. Byl jsem z vernisáže dost smutný a rozmrzelý a obával se, že to bude velký propadák. Nakonec se ale ukázalo, že jsem se mýlil. Podle záznamů z bezpečnostní kamery, kterou jsem si tam nainstaloval, se průměrná denní návštěvnost pohybovala mezi 20 až 25 návštěvami. Úmyslně nepíšu lidmi, protože některé návštěvy měly více lidiček. Takže abych to na závěr nějak shrnul. Vernisáž – propadák až na hudební doprovod, který byl naprosto super. S výstavou jako takovou – celková spokojenost Návštěvnost – nakonec taky spokojenost Takže jediná kaňka na celé výstavě byla krádež jedné fotky v dřevěném rámu. Holt někteří lidé jsou prostě hovada. To mě sice zprvu rozhodilo, ale pak mě Edita přivedla k tomu, dívat se na to z té pozitivní stránky. Kolik fotografů se může pochlubit tím, že se z výstavy kradou jejich fotky?
MO Český ráj – 63.ročník
Vyhlášení výsledků 63.ročníku Mapového okruhu Český ráj, Kladno, 8.6.2024 Dne 8.6.2024 proběhlo v Kladně vyhlášení 63.ročníku Mapového okruhu Český ráj. Náš fotoklub se zúčastnil již po dvanácté. Na vyhlášení výsledků jsme z našeho fotoklubu vyrazili pouze já a Markéta. Pořadatelem 63.ročníku byl fotoklub Fotografové Kladno z.s. 63.ročníku Mapového okruhu se zúčastnilo 11 fotoklubů. Zasláno bylo 220 fotografií od 94 autorů. Vyhlášení výsledků uváděl Petr Koblížek. Během diskuze bylo domluveno: Příští pořadatel – Fotoklub Blatná Bodování fotografií se vrací k systému 1 – 10 (všichni, kromě nás byli pro tento systém). Markéta to okomentovala že „dědkové zůstanou dědkama.“ Účastnický poplatek se zvyšuje, na náš návrh, na 1 500,- peněz Velikost podkladového kartonu pod fotkou musí být v rozmezí 450×330 mm až 450×350 mm Velikost fotografie musí být nejméně 300 mm delší strana Označování fotek na přední straně a je jedno jestli vpravo, vlevo, uprostřed. Ve hře byla i zadní strana, ale ta nakonec neprošla Další drobnosti, jako např. že by z dalšího ročníku měl podle propozic být vyloučen Balvan, páč se nezúčastnil bez omluvy nekomentuju. Balvanu bylo prominuto. Na bedně se v jednotlivcích umístili tito fotografové. 1. Jaroslav Polcar, Fotografové Kladno z.s. – Mystika poštolčího letu 2. Milan Štěpán, Fotoklub Litovel – Tři výtržníci 3. Milan Štěpán, Fotoklub Litovel – Procházka v mrazivém ránu V pořadí jednotlivců jsme se výrazně pohoršili. Nejlépe se umístily Renata Kratochvílová a Markéta Butalová na děleném 19 – 23 místě. Celkové pořadí fotoklubů. Celkové pořadí bylo po reklamaci fotoklubu SDF Desná upraveno a je takovéto: 1. Fotoklub Litovel 2. Fotografové Kladno z.s. 3. Fotoklub PCW 4. Fotoklub MKS Nová Paka 5. Fotoklub Balvan Jablonec nad Nisou 6. Sbor dobrovolných fotografů Desná 7. Fotoklub Air Zoom Praha 8. Fomaklub Liberec 9. Fotoklub MKS Jaroměř 10. Jizerský fotoklub Hejnice 11. Fotoskupina Spektrum Blatná
Nebábinka U Cempů
O víkendu 17. – 19.5.2024 jsme vyrazili na již tradiční fotovíkend. Tentokrát jsme navštívili příjemný Penzion U Cempů, který se nachází ve vesničce Kunratice na rozmezí CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory nedaleko České Kamenice. V pátek večer jsme společně vyrazili do okolí penzionu udělat narychlo pár fotek. Počasí nebylo nic moc, a tak jsme fotili opravdu jen chvíli. V sobotu jsme se rozdělili na dvě skupiny, což hodnotím pozitivně. Tím pádem nebudeme mít všichni stejné fotky ze stejného místa. Jedna skupina ve složení já, Blanka a Karolína se vydala na skalní hrad Sloup a jeho okolí a následně do sklárny Ajeto u Nového Boru. Druhá skupina, ve které byli Mireček, Markéta a Libor vyrazila na tradiční, oblíbené místo na Křížovém vrchu a do okolí Polevska. Zhruba v 15 hodin jsme se sešli na koupališti v Novém Boru. Na něm byl cíl dálkového Pochodu Rumburské vzpoury, ale hlavně tam při té příležitosti hrál se svojí skupinou klubový přítel Radek. Po koncertě jsme se společně vydali na naší základnu U Cempů, kde jsme povečeřeli. Když nastal správný čas, vyrazili jsme, opět ve dvou skupinách, fotit západ slunce. Počasí se umoudřilo, a tak byla celkem slušná šance, že to klapne. Já s Blankou a Karolínou jsme se vydali na krásnou vyhlídku pod Větrným vrchem. Markéta s Mírou a Liborkem vyrazili znovu na osvědčený Křížový vrch. Večer jsme se sešli v hospůdce U Pavla, kde jsme strávili příjemný zbytek večera, během kterého jsme si promítli naše fotoúlovky. V neděli ráno jsme v klidu posnídali, zabalili, vyklidili pokoje a vzhledem k počasí, které nabízelo spíš nesvětlo než světlo, jsme vyrazili k domovu. Cestou ještě Karolína chtěla sbírat obrovské houby, ale byly sádrový 🙂 Už teď se těšíme na podzimní výjezd a budeme si přát a doufat v lepší počasí.